Nekonečnej příběh protančený noci a velký barevný lásky

29. června 2010 v 23:57 | Ká |  Moje výlevy (občas nepochopitelné?)
Kdepak, jsem tady

Šťastná
Spící v princově náručí
Malá kopretina


Po přespáních u milého voní má spací trička večerním ukolíbávacím tulením se, a obaly od jahodama obarvenýho anglickýho černýho Twinings jakbysmet, ty voní dokonce celé týdny. Voní všechno, vzduch, květy, jahody a posekaná tráva, co mě dělá alergicky červenou a usmrkanou. Už týden se mi večery zdají takové víkendové, páteční nebo sobotní, a jsem vždycky překvapena, že bych měla snad další den ráno vstát a jít do školy. Ale ani to mi nevadí, protože je mi tam fajn. Mnohé už mám asi ráda.. A skoro je mi líto, že je zítra konec.

pomalované světlo
Ale taky začátek. Velikej, důležitej a moc jásotuhodnej!
Pokračovací začátek dalšího velkýho našeho společnýho roku. Čvrtýho.

Pověděl vám to Google? Dnes je 110. výročí narození Antoineho de Saint-Exupéry.
A třetí výročí naše. Náhoda? Miluji ho!


Dnes nebyla škola. Místo ní se byl dnes večer ples. Srandování. Mattoni a mutlivitamínovej džus. Vílí šaty, utancovaný! Po "Školní akademii", kde se předváděla různá vystoupení (a má baletka Mí se souborem byla nejvíc nejdokonalejší) nastala zábava pod taktovkou jistého oranžového dýdžeje, který si představoval, že gympláckou společnost lze nakrmit jen nečím s pořádným BUCH-BUCH pod melodií, naštěstí se pak ale vzpamatoval a pustil nám The Beach boys a Táhněte do háje, čímž se stereotypně poskakující parket proměnil v bláznivou změť dokonalého tance, kam se nakonec nechal odvést i nejmilejší. Oba jsme moc tancovali, pošlapali si boty a moc se smáli a moc objímali.
Díky za ten večer.
I pan vlasatej klavírista si našel chvíli a povídal si s náma.
Lenka s Lumíkem jsou největší tango-tanečníci! Parketu, dneška, světa. A moc moc milí.
Celý nohy mám modrý, protože moje nový boty jsou barvící. A zvětšily se! Asi je budu muset za trest vrátit. Ale co. Stejně přes všechno chci víc takových večerů.

Na konečcích vlasů mám zmrzlinu, v pramíncích zamotaný barevný tancovací myšlenky a v hlavě svýho největšího čajovýho prince. Mám ho v ní tolik, že ho roznáší krev po celým mým těle, až do lechtivejch konečků prstů.

do slunce koukala
po malování
To se takhle domalovalo načerveno a pak se mohlo odpočívat. Když on je prostě tak.. :)

Budou tenhle rok ještě pampelišky?
Těším se na třešně a kolotoče s cukrovou vatou, korálkový náramky a dopisový kamarády snad a hlavně na to, až zítra zase budu s ním. Protože každá minuta bez něj trošku bolí, ačkoli tomu potý době už moc lidí nechce věřit a zlí možná šeptaj, že si omrzíme. Hlupáci! V písničkách se zpívá, že má každej druhou půlku.
Moje má rty, co chutnaj po ovoci a sladce a ruce z mravenčení a oči ze světelnejch zrcátek, kterýma je vidět dovnitř i ven, přesně tak, jak to má bejt. Nadonekonečna a ještě dál.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Terez Terez | Web | 30. června 2010 v 15:05 | Reagovat

Jo, vůně, ty jsou krásný :)
O tom výročí jsem se dozvěděla jenom díky googlu, ta hlavní stránka byla moc hezká.

2 Fée Fée | Web | 30. června 2010 v 21:33 | Reagovat

Miluju tvoje vzletné popisy a přirovnání :) Blahopřeju k výročí, my jsme měli v pondělí půl roku... Není to tolik jako u vás, ale stejně jsem šťastná :)
Každý tvůj článek mě tak pozitivně nabije :) Malá, milá, zaláskovaná Ká :) Měj se šťastně :)

3 Téé Téé | Web | 1. července 2010 v 21:47 | Reagovat

Jo, každá minuta bez nich bolí. Kolik minut je od úterý do 25.7? Raději to ani nechci počítat....Co to setkání, m?Odepiš mi kdyžtak na email. Nebo víš co by bylo super?ICQ!

4 phoenix phoenix | E-mail | Web | 4. července 2010 v 20:45 | Reagovat

přesně tak, jak to má bejt... :-)

5 may may | Web | 4. července 2010 v 20:46 | Reagovat

Achjo, jak já ti strašně přeju takový štěstí s láskou... Ale musím se přiznat, že taky trochu závidím. Ale co, je tu léto a život na tomhle bláznivým světě je zase jednou krásnej :) A líbí se mi tvoje kopretina. Kopretiny jsou senzační kytky, pro mě znamenají romantickou náladu. A kolik toho vědí! Doufám, že ty tvoje pořád jen říkají "Má mě rád!", ikdyž to ty moje taky dělají, a není to moc pravda, jen tak kamarádsky... :( Ale nebudu si ti tady pořád jen stěžovat, i já mívám skvělou náladu, tak třeba teď... Teď jsem docela šťastná. Záleží jen na tom správném úhlu pohledu, který tobě nechybí, a dýchá z tvých článků i na jejich čtenáře. Umíš hezky zahřát u srdíčka :)

6 cheeky cheeky | Web | 5. července 2010 v 15:32 | Reagovat

Fjůůůů to je krásný! :)
Páni, čtvrtej rok...to je...úchvatné! Já s pěti týdny můžu se jenom červenat...a přitom cítím to samé a je to krásný, krásný, krásný :)
Ano, miluju protancované večery ve společnosti, plesy a taneční a maturáky a divadla a svatby... škoda že jich navštěvuju tak málo! :)

7 Marilla Marilla | Web | 8. července 2010 v 10:42 | Reagovat

Juu....kouzelný..:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama