Objímání zbloudilých dlaní, co lechtavé paže zapomněly pod tričkem

21. února 2010 v 21:11 | Ká |  Moje výlevy (občas nepochopitelné?)
psáno sobotního rána

Mám ráda náš školní horkočokoládový automat. Jsme kamarádi. Volá na mě, když se toulám chodbami opuštěná, aby mě rozveselil, když mám smutnící, aby z mé hlavy vyhnal chmury, když jsem unavená, aby mě podepřel a pomohl mi dojít do další třídy, tiše pak šeptá, hladí mě po vlasech a krmí mě hrstmi sladce čokoládových souvětí, aby všechno zpravil.
Někdy mě láká i když jsem celá smavá a to mě pak celý rozzářený vítá, potřásá si se mnou rukou a nechává svou čokoládovou vůni, aby mi blaženě zamotala hlavu. Vždycky, když mi podává nový kelímek, čokoláda v něm úplně potichu sičí - to si zpívá.

Předevčírem mi můj kamarád napsal jedno milé oukéj, takže by mě teoreticky mohl na jednu dávku čokoládového sladkohorka pozvat. Úplně to neslíbil, ale chvilkama už začínám pociťovat tu kradmo se blížící natěšenost. Tak uvidíme.
A včera na mě možnáčekal po obědě. No, spíš se tam jen náhodou objevil, ale překvapil mě. Mile.

Šli jsme vedle sebe a povídali si o počasí, ledu a víkendu. Taky jsme mlčeli, ale nevadilo to. Ruku, kterou měl dál ode mě, měl v kapse, tu blíž měl volně spuštěnou. Možná proto, že v té druhé kapse má stejnou díru do útrob bundy jako já. Neměl čepici, možná ji ztratil, protože to se mu prý stává. Zajímalo mě, na co myslí, když se tvářil nepřítomně.
Uvnitř tramvaje jsme mluvili o mávání a učebnici biologie, a pak řekl, že také moc nemá rád tu paní, co mě vytáhla před pár dny k tabuli, aby rozebrala mé nitro. Což o to - ať si ho klidně rozebírá, ale ať mi nevrdí, že vlastnosti, které jsem si na seznamu vlastností temperamentů podtrhla a vyjádřila tím, že je mám, jsem podtrhla příliš spontánně a mám to špatně. A ať pak nevyvolává do třídy své hloupé závěry a neptá se mých spolužáků: "Copak si myslíte, že je Karolína úzkostlivá?", a oni ať se smíchem nekroutí hlavami. Neznají mě zase tak moc. Většina z nich mě ani nevidí, když zrovna nemám tančící a zpívací náladu, nebo se o hodině nebavím s učitelkou matematiky, to pak asi už nejsem ta podle nich dobře správná, trhlá a hustá .
Ale nevadí mi to vůbec. Miluju naši školu, jak je barevná a jak je v ní spousta klavírů. Jak když sedím o volné hodině na chodbě, vždycky nějaký slyším hrát. Jaké má u hřiště fotogenické stromy. Jak je v ní někdy hezky.


Jela jsem pak za milým. Miluji ho. Jak houpá hlavou do rytmu, když brnká na kytaru. Jak se mu lesknou oči štěstím. Jeho stnišťovitou tvář, kterou se tiskne na můj krk. Jak mi hladí ruku, když vedle sebe sedíme. Ty naše nejteplejší objetí.. Na konečné jsem vyskočila z autobusu a utíkala mezi dvěma hranatými budovami, ve kterých se koumají nanotechnologie (jediné, proč tuhle práci, která by mě zajímala a bavila, nechci dělat, jsou tyhle ošklivá doupátka - a to ničí šance na realizování většiny mých vědátorských povolání), stejně jako pokaždé ohromená tím zvláštním pohádkovým zvonečkováním, které tam neustále zpívá. Sníh už byl trochu křehčí než dřív, takže jsem se neustále propadala neuvěřitelně hluboko a v záchvatu smíchu nemohla vstát. Smála jsem se sama sobě a fotila nebe. Bylo mi hezky.

A víte, že můj milý je kouzelník? Nejkouzelnější!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 *yesterday* *yesterday* | Web | 21. února 2010 v 21:39 | Reagovat

Klavíry jsou to nejlepší, nic mě při hodině matiky nedokáže probudit líp než pár taktů :)

2 cheeky cheeky | Web | 21. února 2010 v 22:36 | Reagovat

Taky mám ráda svojí školu, at už jde o lidi nebo ne. Všechny její kouty, třídy, chodby. Je to tam fajn. I já tam mám svůj automat, i když ho využívám více na doplnění kofeinu než čokolády. :)
A nevím jestli mi to máš závidět, já se cítila tak nějak rozebraně, hrozně otevřeně. Ale ty lidi mám opravdu ráda, takže to bylo asi dobrý, jo je to asi fajn. :)

3 poetiza poetiza | Web | 22. února 2010 v 7:53 | Reagovat

Úzkostní lidé jsou nejpraštěnější!

4 slaterka slaterka | Web | 22. února 2010 v 16:59 | Reagovat

Milá Ká! Prvně chci moc poděkovat za komentář, potěšil mě a sobecky musím přiznat, že mě potěšilo i vědomí, že jsi pořád tady. U nás už je ze sněhu břečka a z prázdnin velice matná vzpomínka, takže pravidelná školní docházka mě nemine, ovšem o automat chudší, o paní Bufetovou bohatější .)) Stejně je čokoláda nejlepší!.)
Taky nemám ráda psycho rozbory etc. mé osoby a věř nebo né, ti co říkají, jak dobře tě znají tě ve skutečnosti neznají vůbec. Ale já, jak tě znám, tě mám ráda :))
Měj se kráásně a užívej si hezkejch barevnejch a dobrejch věcí a lidí, jako je tvůj milý , protože ty sou nejdůležitější!:))
Ale co já ti radim, dyť ty to přece víš!

5 zuse zuse | Web | 22. února 2010 v 18:20 | Reagovat

Ach, čokoládovej automat. Taky se ve škole s jedním kamarádím. Dělá mi společnost ve dvou volných pondělních hodinách dopoledních.:)

6 Agepy Agepy | Web | 23. února 2010 v 8:20 | Reagovat

Ano,věrný školní přítel, tento automat.
Taky je mi proti srsti, teda, kdybych jí měla, když mi někdo říká, jaká jsem a nejsem. Jsme jako každý a taky si někdy bereme masku, a co skrýváme ve vnitř, víme jen my sami.
Ano, ty chvíle, kdy si uvědomuješ jeho blízkost a toužíš byť jen po doteku jeho řasy, jsou krásné.

7 pavel pavel | Web | 24. února 2010 v 14:08 | Reagovat

to ti věřím... a víš ty že mám v levé kapse bundy taky díru až do podšívky a proto je už pár týdnů je prázdná?...
učitelé všemi těmi radami, které udílejí jako na běžícím pásu, jakoby ztratili míru svého poslání... pak řeší u studentů věci, které si často sami v sobě vyřešit neumí... na jiném blogu který znám, má jedna dívka s podobnou "psycholožkou" ve škole podobné problémy ... prostě ji nenechá na pokoji... lépe je nic nepsat, nic neříkat, protože pak si ti lidé myslí, že ti vidí i do hlavy...

8 M. M. | Web | 26. února 2010 v 15:24 | Reagovat

Také máme ve škole automat na čokoládu. Je hodný, ikdyž funguje jen každý druhý den. Automaty na čokoládu bývají hodné. Ale automaty na studené pití jsou zlé.. žerou peníze a nevrací je.. tedy mě to tak často dělají. Ta tvá učitelka na matiku vypadá zajímavě.. máš se, že ji máš.. (Kááájo, kááájo! to mě dostalo)

Měj se paní hořčice!

9 Lenny Lenny | Web | 26. února 2010 v 20:31 | Reagovat

Náš automat na čokoládu mě občas dost štve, jelikož v něm dost často čokoláda není, a pak se musím spokojit jen s kafem. Když já radši horkou čokoládu! ://
Školu mám jinak taky moc ráda, protože prostě proto. Je prostě MOJE, a i když ji někteří profesoři dost kazí, tak to na její úžasnosti nic nemění.

10 Terka Terka | Web | 26. února 2010 v 20:37 | Reagovat

Taky máme ve škole automat na čokoládu a chodím si tam často spravit náladu, i na kafe, když potřebuju trochu probrat :).
Och, taky jsme v občance brali temperament, a právě kvůli tomuhle jsem se modlila, abych nemusela jít k tabuli.

Krásný poslední odstavec, rozumím ti. :)) (chacha, to si nemůžu odpustit 8)

11 Louí Louí | Web | 27. února 2010 v 19:51 | Reagovat

Ach, automat na horkou čokoládu. To je ten nejteplejší přítel jakého člověk může mít. :) Naše psychoanalitická profesorka naštěstí žádné takovéhle připomínky nemá, co má je však upřímný, pronikavý pohled před kterým se nedá utéct a tak je člověk z každé její hodiny nanejvýš zdeptán.
Užij si dny v objetí tvého milého :)

12 Téé Téé | 1. března 2010 v 20:28 | Reagovat

naši milí jsou superhrdinové:)

13 pavel pavel | Web | 2. března 2010 v 3:15 | Reagovat

horká čokoláda je lepší než ledajaká školní psycholožka :)

14 Marilla Dragonay Marilla Dragonay | Web | 4. března 2010 v 18:44 | Reagovat

užasný..:D...ten konec je boží..:D

15 Kate Kate | Web | 5. března 2010 v 15:48 | Reagovat

škola, kde je hodně klavírů? hmm to musí být hned lepší tam:))
čokoláda má určitě povzbuzující účinky, takže v tom nepřestávej.
a užívej těch krásných chvilek.:)

16 poetiza poetiza | Web | 8. března 2010 v 13:08 | Reagovat

Tajné znamení!

17 Sophie Sophie | Web | 10. března 2010 v 19:17 | Reagovat

Jen jsem ti chtěla říct jedno - myslím, že tvé články na mě působí jako internetová čokoláda... Hladí mě na duši a připomínají mi jak je svět lyrický:)

18 Sophie Sophie | Web | 10. března 2010 v 20:51 | Reagovat

Někdy je to prostě o tom, že nemáš chuť ani náladu podělit se se zbytkem internetového světa o ten svůj ani jednou větou. Jindy by jsi zase psala o vše možném i nemožném... Znám to, ovlivňují to nálady, okolnosti a jim podobné:)... Jsem ráda, že tě má lichotka potěšila tak.
A k tomu čekání - myslím,že ano, protože jsem ráda, že to mám za sebou. Tím myslím všechny ty patálie, když se mi líbil a všechno to trápení, které s tím bylo spojeno. Teď to mám za sebou a vím, že to byla jeho chyba, že si té "mé vyjímečnosti" nevšiml dřív. A to všechno je hrozně fajn pocit:)...

19 cheeky cheeky | Web | 11. března 2010 v 19:06 | Reagovat

Vyměnila bych třeba deset kamarádů za nějakého svého prince, se kterým bych taky mohla běhat ve sněhu pořád a pořád... Tohle Ti závidím, přiznávám se bez mučení.
Naše učitele, když mluví o lásce, bych také občas nejraději zardousila. Tolik se tváří, že tomu všemu rozumí...nerozumí ničemu.
Ty se měj mileji, Ká, a běhej s princem ve sněhu :)

20 pavel pavel | Web | 12. března 2010 v 12:07 | Reagovat

jsou i jiné cesty...

21 Danielle Danielle | Web | 14. března 2010 v 21:18 | Reagovat

Dokonalé. Tento článek je krásný. Pohladil moji poraněnou dušičku a zacelil pár ran. Čokoládové automaty. Jak je mám ráda. I ten u nás ve škole je moc fájn. JInak. Možná je to ode mne ošklivé, ale závidím ti tvého milého. Právě jsem dojedla jahody, tak ti posílám milý jahodový pozdrav zpestřený kapkou cukru a šlehačky.
~~~~~

22 pavel pavel | Web | 14. března 2010 v 23:55 | Reagovat

a jak se tobě vede? dobrý?

23 LoveShy LoveShy | Web | 15. března 2010 v 22:29 | Reagovat

Četla jsem si článek.. a já nevím co napsat. Občas nevím jak reagovat. Psala jsi toho hodně a já ani v podstatě nevím co ti na to říct. Jen ti musím sdělit, že máš moc moc pěkný styl psaní. Zvláštní, poutavý.. smekám imaginární klobouček :)).

24 pavel pavel | Web | 15. března 2010 v 22:33 | Reagovat

vím to od samého začátku, co spolu korespondujeme, že to čte i tvůj otec, sama jsi mi to tehdy i napsala a je mi to jedno... odpovídám každému bez rozdílu věku a pohlaví, protože to považuji za slušnost... ale jestli se to tvému otci nelíbí, stačí jen říct...
rád jsem si tvé poetické články přečetl a je jen škoda že v nich nepokračuješ, jsi nadaná, ale to si musíš bohužel sama doma vyřešit... ahoj

25 pavel pavel | Web | 15. března 2010 v 23:36 | Reagovat

takže šlo opět o záměnu těch "mých" Kájí... nevím proč jich mám na blogu najednou tolik... :D
před několika týdny mi jedna z nich bez webu napsala, že přestává kvůli tátovi z blogem a zrovna v tu dobu jsi se odmlčela i ty... :DDD

26 Manon Manon | Web | 16. března 2010 v 16:54 | Reagovat

Taky mám ráda školní automat =) mají v něm docela dobrou čokoládu i kafe.

27 Johanka Johanka | Web | 21. března 2010 v 1:20 | Reagovat

Mám moc ráda tyhle chvilky...
Máš dar o nich psát tak, jak je sama vnímám. Hodně takových okamžiků přeji.

28 101% Cocotte 101% Cocotte | Web | 21. března 2010 v 20:40 | Reagovat

Má kamarádka jednou našla v automatu na horkou čokoládu na školní chodbě deset korun a od té doby se vždycky dívá a prohledává, jestli tam zase nějaký ten peníz není :D

29 Zaira Zaira | Web | 21. března 2010 v 21:41 | Reagovat

Já ten náš starý, hnusný a blbý automat chcípák nesnáším. Člověk se těší na kafe nebo čokoládu a jediné, co z "moderního přístroje" kápne je tak maximálně horká voda... :-!

30 oudeska oudeska | Web | 22. března 2010 v 12:43 | Reagovat

kouzelníci jsou nejlepší:-) MIMO TO, u nás na střední  škole jsem lobovala za automat na kávu a čokoládu celých šest let...a nebyl. Jen, co jsem odtamad vystrčila nos, dali ho tam. Mám na ně pifku, jsem si jistá, že mi to udělali schválně:-) Má milá Ká, mám se docela dobře,ačkoliv většinu dnů bez školy a práce se nudím tak moc, že ani nic netvořím:-///

31 Mo Mo | Web | 22. března 2010 v 14:13 | Reagovat

chodím na moc malou školu takže automat se u nás vážně neobjevuje,prý by to bylo zbytečné .. ta fotka je moc hezká :-))

32 pavel pavel | Web | 30. března 2010 v 0:51 | Reagovat

:)

33 pavel pavel | Web | 1. dubna 2010 v 21:38 | Reagovat

ahoj zahradníku :)

34 pavel pavel | Web | 12. dubna 2010 v 22:21 | Reagovat

taky jsem pro ty normální... jak se ti daří? :)

35 Storyteller Storyteller | Web | 14. dubna 2010 v 20:25 | Reagovat

Hm, horkočokoládový automat :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama