Jeden tanec vloček a pohádku přečíst, aby se hezky usínalo

13. prosince 2009 v 1:51 | trošku snivá |  Moje výlevy (občas nepochopitelné?)
*budík zvoní*

: "Proč je venku takový světlo?! Kolik je?!
bráš.: "Protože venku je spousta sněhu!"
: *hop skok z postele k oknu* "Cože? - Jéé!"


První prosincové bílé ráno a vzduchem poslaná pusa Vláďovi Marcelovi (kaktus pichlavý, mužského pohlaví, homosexuál, k neznámým zezačátku trochu nedůvěřivý, ale je to dobrák se zelených srdcem a růžovým kvítkem na hlavě), básnění kytaře, foukání bublifukem a těšení se, těšení.


Měla bych zkoušet uvázat všechny slaný myšlenkový nitky, vyslaný do zdlouhavý chvilky prázdna vesmíru, kde je nešťastně samotno, tmavo a šedivo a nikdo mi nemává, přivázat volnými elektrony ke vzpomínce na dlaně milého nebo někoho, kdo mě má rád, aby mi ouvejně nebylo dýl, než je zdrávo. Člověku se pak v hlavě honí divný slova a to že je tam sám ho dost ubíjí, obzvlášť když se vrací na místa, kde někdo usměvavej stál a nestojí, bloudí pak ulicemi, nahlíží do přeplněných autobusů.. a nakonec nepřispěje na výchovu postižených dětí. Moc ho to mrzí a trápí se, jenže když hledá zpětně tu paní, už jí najít nemůže.


Kolem desátý hodiny ranní, potichý zvonění na zvonek vpravo vedle dveří, nepatrné berušky v břiše a taky trochu pobavení nad tím, jak určitě vypadám, větrem rozcuchaná. Vrznutí pantů a úsměvy, hřejivý objetí. Obědy u Marti jsou fajnový, takový přátelsky ladění a povídavý. S trochu pomotanými slovy polooblečeného švagra T., s čajem ve velkých hrnečcích. Všichni nám věří naši pohádku.

Odpolední zpívavá zkouška a obnova nálad, těch nejlepších, vidění dlouho neviděné Ž., objetí a padání pod jeho tíhou, snaha sdělit si co nejvíce informací včetně podrobností, napomínány a strašlivě se smějící. Že bych za Ž. na dizajnérskou školu šla, kdybych negymplovala, hned, o tom není pochyb (chodí tam i božský K. s utopicky nádhernýma očima!). Chtěla bych mít praxi a řezat na ní prkýnka, dýchat na dřevo život a hladit zaoblené povrchy. Chtěla bych být s ní (a taky na chodbách potkávat toho pána).

Dále impulsivní akce 'Tak na ten koncert pojďte všichni!', Bářino "pozdravujte ode mě Pí Půl", kteréžto bylo samozřejmě zkomoleno na "pozdravujte pípu!" a rozprchnutí se do všech stran, s vidinou opětovného setkání o několik málo hodin.

Tam jsme se Ž. dorazily už i s milým, většina pánů umělců už tam byla taky, byli příjemně barevní a usměvaví. Jejich zvučení a naše stavění domečků z podtácků. Kolem osmé večerní dorazily i T. a D., rozkvetlé a trochu ošlehané větrem zvenku. Umělci hráli úžasně. Úžasně a božsky, božsky a úžasně až do úchvatného téměřsurreálna. A teď už můžu říct, že ani jistá ona (kill!) mi to nakonec nezkazila, i když našlápnuto dobře měla, zvlášt, když se jí mne jejími nechutnými pohledy a řečmi, zrovna při Creep od Radiohead (!), podařilo dovést přes absolutní vztek až na práh tiché hysterie (slzy, třesot celého já, včetně toho uvnitř). Jenže ovládnout mě neměla šanci, štačilo pár úsměvů a jedna mazlivá ruka, trocha času na ustálení rovnováhy ve svalech a bylo. Chňa. Radek zpívá mnohem líp než zpěvák Oasis! On má vůbec hlas báječnej.


.. asi jsem zase jednou šťastná.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Mo Mo | Web | 13. prosince 2009 v 11:18 | Reagovat

:-)) je dobře že si šťastná .. aspoň že ti to ta jistá ona nezkazila ,někteří lidé dokážou všechno jen ňákou drobností zkazit ale já se potom snažím na tu dotyčnou osobu nemyslet a věnovat se něčemu jinýmu :-))

2 M. M. | Web | 13. prosince 2009 v 21:00 | Reagovat

Zase takové optimistické.. hezky veselé.
Opět je mi z tebe veselo, víš to?

3 M. M. | Web | 13. prosince 2009 v 21:32 | Reagovat

MILUJU HO!:)

4 zuse zuse | Web | 14. prosince 2009 v 7:47 | Reagovat

Ke krásný když je člověk šťastněj :) ať je Ti šťastně i dál :P

5 Tykev Té Tykev Té | Web | 14. prosince 2009 v 15:32 | Reagovat

Snííííííh. :) Já vim. :) Akorát se docela bojim, aby nechtěl odejít moc brzo. Nebo ať si klidně de, ale ať se vrátí na Vánoce. Pane jo! Jak dlouho už nebyly bílý Vánoce....
Creep je dokonalá. Věřim ti ten zážitek. :)

6 lalu lalu | Web | 14. prosince 2009 v 19:12 | Reagovat

Nejdůležitější je, když je člověk šťastný :) Jsem ráda, že ty ano :)

7 Marilla Dragonay Marilla Dragonay | Web | 17. prosince 2009 v 18:43 | Reagovat

Tak s tim sněhem si mi připomněla mě.::D

8 einsam einsam | Web | 18. prosince 2009 v 12:12 | Reagovat

Přesně tohle byla moje reakce na sníh :)

9 Storyteller Storyteller | Web | 18. prosince 2009 v 21:03 | Reagovat

Tak to je krása.

10 pavel pavel | Web | 18. prosince 2009 v 23:17 | Reagovat

a já myslel, že samým štěstím jen žiješ :)
tady už taky chumelí a zima jeze za nehty :D

11 Pína Stejnojmenná :) Pína Stejnojmenná :) | 19. prosince 2009 v 14:44 | Reagovat

Je hezký, že jsi takhle šťastná.
Hezky se to čte..a hřeje to u srdce.
A pustila jsem si tu písničku od Radiohead,co tu máš..
A musela jsem se usmát, když jsem, zjistila, že je to ta, co bráška poslouchá každý víkend, kdy se vrátí z koleje. A tak to slyšel..a přišel a dal mi pusu a obejmul mě..
A já ti nějak, drahá Kájo, musela napsat..jak se z tvýho veselýho článku vyklubal nádherně projevenej sourozeneckej cit ze strany mýho bráchy..
Asi sem začnu chodit častěji..:)

12 cheeky cheeky | Web | 19. prosince 2009 v 20:44 | Reagovat

to je krása to štěstí tryskající z každýho slova! :)

13 Vlastik Vlastik | E-mail | Web | 15. listopadu 2011 v 14:21 | Reagovat

Díky za info, hledám informace, poněvadž co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš.:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama