Kolotoč na Montmartru

10. září 2009 v 22:27 | Ká (?) |  Moje výlevy (občas nepochopitelné?)
Naše zmatené dlaně, hřejivá objetí, jako Eskymáci třeme si nosy, kouzlíme s pohledů a barev očí, posloucháme tlukot srdce toho druhého. Přes slano z mých očí jsem neviděla tu velkou gumovou trampolínu přímo před sebou, ale teď, když jsem procvakala dost vavřínů, vycucala dost lízátek, bublifukem poslala dost letících úsměvů do neznáma, dostkrát oposlouchala dost cédéček a s vtipným spolkem se dost zasmála francouzské výslovnosti, mám moc pěknou vidinu toho, že stačí jen pár malých krůčků k ní a potom už to bude v pořádku, s lehkými odrazy... poletím.




Viděla jsem východ slunce. Třikrát.
Bylo to nádherný.
Zvířata na botách mě nesla směrem k zastávce, já měla kolem hlavy zelená oblaka a v hlavě očekávání. Východní obzor chvilku modral a fialověl a pak se na oblohu vyhouplo ještě celé rozespané a překvapené, že ho budíme, s rozestlanými peřinkami červánků kolem. Hřálo potichu a slabě, asi se stydělo, že jsme ho zastihli tak neupravené. Mávala jsem mu a se smíchem ho fotila.

Našla jsem zlatý kapradí! A to jsem si myslela, že stojím na opačným konci duhy než všichni ostatní, že tam žádný zlatý kapradí neporoste a já tam budu o Velkým pátku hledat úplně zbytečně. Tajně jsem jim záviděla, ale neměla jsem. Nikdo si ke mě sice nesedá a až na pár jedinců se mnou nenavazuje delší rozhovor než čtyřslovný, ale kdopak by se vlka bál? (Velkou část třídy tvoří banda aerobiček a fotbalistů.) Zjistila jsem, že ač tomu informace uložené v mých mozkových závitech příliš neodpovídají, dostala jsem se s vůlí Malýho prince, Amélie, barevnovlasé Clementine, Kurta, střihorukého Eda, Woodyho Allena a Tima Burtona na moc krásnou školu. Učebny přírodních i jiných věd, vlastně všech věd (i nevěd), a s nimi spojená vidina dožadování se od mojí osoby podání mě neznámých informací mi možná trochu dělá vrásky, ale budiž. Na pomalovaných zdech visí obrazy, sochy, fotky a usměvaví lidé, okny vidím ven, v domečku jsou pod schody obtisklé tlapky a to všechno mě ohromně okouzluje a uklidňuje.

Princ je můj a já ho nedám. Prstem mi lehce přejíždí po krku a skoro jakoby dělal "hůůůů..".
Navštívila mě d'Amelie Poulain a naplila mě šťěstím.
S pastelkama ve vlasech a Marťovou dlaní v té své jdu i přes bouli na koleně vstříc našemu duhovýmu světlu.


P.S. Historka z nedávné historie.
Boj se velkou Magoří Mařenou, která se běžně plna spokojenosti baví narážením do skla, ale tentokrát pronikla až ke zdroji světla (lustr v podobě dětského letadélka s MickeyMousem, který si hýčkám už od dětských let), kde za euforického bzukotu znásilňovala vkabiněsedícího i jeho blízkou přítelkyni žárovku, jsem vyhrála bez újmy i žihadla. Podlehla a obětí se stala jenom slečna klika, kterou jsem na úprku vytrhla ze dveří, jimiž jsem se ale brzy znovu (hned, co se mi podařilo slečnu přemluvit k další spolupráci) vrhla do víru boje vyzbrojena ručníkovým brněním a sešitem fyziky.
Nakonec jsem zelená strachy sršeň nepříliš šetrně vystrčila z okna, zabouchla ho a vyplazovala na ní vítěžně jazyk. Chňáá!
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 lalu lalu | Web | 11. září 2009 v 13:12 | Reagovat

Moc hezký článek :)

2 Terushka:) Terushka:) | Web | 11. září 2009 v 15:00 | Reagovat

Věrim, že se ti na nový škole bude dařit, přeju ti to :)

3 C• C• | Web | 11. září 2009 v 16:09 | Reagovat

:-)krásný.. moc..

4 Pauleen Pauleen | Web | 11. září 2009 v 16:52 | Reagovat

Gratuluji k vítězství nad sršní... to byl boj na život a na smrt... teda podle toho, jak to vysvětluješ.
Hezky napsané...

5 Marilla Marilla | Web | 12. září 2009 v 9:12 | Reagovat

Tak to bylo kouzalný a bacha aby tě příště sleča sršen do toho jazyku nekousla..:D

6 C• C• | Web | 12. září 2009 v 9:36 | Reagovat

ó to ano . Počítám s tím. Jne kdo ví , za jak dlouho. Všechno nechávám náhodě.. :)

7 Cheeky Cheeky | Web | 12. září 2009 v 12:27 | Reagovat

věřím, že boj s magoří mařenou byl velice vyčerpávající a gratuluji :D :)

8 101% Cocotte 101% Cocotte | Web | 12. září 2009 v 19:34 | Reagovat

Blahopřeji Ti k výhře proti Magoří Mařeně xD

9 Mo Mo | Web | 12. září 2009 v 21:47 | Reagovat

blahopreju k vitezstvi :D vychod slunce je fakt nadhera...parkat jsem ho videla vychazet jako kdyby "z" more ...byla jsem ohromena..

10 ježibaba ježibaba | Web | 12. září 2009 v 22:36 | Reagovat

:) Magoří Magdaléna...tak to je fakt dobrý:)

11 ježibaba ježibaba | Web | 12. září 2009 v 22:45 | Reagovat

já chci taky prince...jednoho pořádnýho, a ne deset magorů:)

12 Luky Luky | Web | 13. září 2009 v 13:03 | Reagovat

To si měla docela nabité prázdniny, co?

Je docela normální, že se s lidmi bavíš, ale nemáš k nim (nebo oni k tobě) přátelský vztah po dvou týdnech!
Já k nám na gympl chodím už čtyři roky (od primy) a většině lidí nerozumím... přesně jak píšeš! Většina jsou fotbalisti a aerobičky (u nás spíš fotbalisti a florbalistky!!)
Že se o přestávkách neučíš?? :-o To asi nikdo!
Však ono se to časem poddá... počkej za půl roku a uvidíš, třeba najdeš kamarádku na život a na smrt!! :)

Měj se!!

13 Levandulová Levandulová | Web | 13. září 2009 v 21:35 | Reagovat

Jee...to je krásná fotečka. Jo..a myslím že jsi blázen *závist*

14 fREE© fREE© | Web | 15. září 2009 v 17:22 | Reagovat

...sešit fyziky je ta nejlepší obrana před sršni!;)

15 Lenny Lenny | Web | 16. září 2009 v 20:44 | Reagovat

Moje sestra má sršní hnízdo na balkoně..v létě to není moc příjemný, když otevře dveře :)

16 M. M. | Web | 17. září 2009 v 18:13 | Reagovat

Nenávidím sršně..boj pomocí sešitu je podle mě velmi účinný.. jen tak dál!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama