Za chvíli se budeš smát, uvidíš.

14. srpna 2009 v 21:44 | bezpečně zamyšlenkovaná |  Moje výlevy (občas nepochopitelné?)
Když jsem šeptala do větru o proměnách okamžiku, potkala jsem oranžovou panenku s kopretinou ve vlasech a ona mi to všechno řekla. O duhovejch deštnících, o poměnkách, o leprikónským zlatu, o Orionovi, o tanečních krůčcích, o zapomenutejch náramcích, o kolotoči na Montmarteru, o imaginárních přátelích, o sladkoslaným zvuku kytarovejch strun, o nezávaznejch objetích, o hlubokejch pohledech, o křehkosti skleněnejch srdcí, o smíchu, o občasný neskutečnosti tvrdý reality, o barvách na sklo, o padající hvězdě i o řase hozený za tričko. Víte? Tolikrát hozený za tričko.
Ale já mám hmatatelnou jistotu i bez toho.

Taky milujete modelínu? Dá se z ní vymodelovat úplně cokoliv. Vlastní modelínovejch svět. Vlastní modelínovou realitu, kam se schováte, když vás přepadnou pocity prázdnýho hrudního koše a zauzlovanejch střev. Modelínou můžete všechno napravit, zapatlat díry, opravit solí pošramocený obličeje. Jen je potřeba znát recept na přípravu rybízovýho koláče. Další body pro mě.

Uf. Ještěže bůh stvořil úsměvy, Marťu, Xindla a gumový medvídky (s těma ale počkám do zítra na nejmilejšího).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 slaterka slaterka | E-mail | Web | 15. srpna 2009 v 20:10 | Reagovat

Aloha Kájo!(Aneb když jsem teď ta pracující, nejsou pro mě prázdniny žádná Havaj, uf)
Doufám, že dny - přestože jsou dusný a sem tam deštivý - máš zrovna teď jen ve znamení smíchu, protože v skovávacích městech a místech se otvírá až na podzim, kdy jsou dny šedavý a dlouhý a kdy nejsou starosti a špatně špatný pocity tak na překážku, jako o prázdninách.
Jestlipak se ještě někam chystáš? A co vůbec děláš?.)
Já nestíhám ani psát, ani věnovat se filmovým maratónům válejíc se na nafukovacím míči (což je mimochodem moje oblíbená pracovní náplň - takhle sem si odchytila pana Darcyho - toho opravdovějšího, charismatičtějšího a lovuvhodnějšího z filmových Předsudků, u kterých sem dramaticky žmoulala polštář) ani vídat drahé a levnější, protože jsem teď od rána do večera na brigádě. Ale abych pravdu řekla, užívám si to - hlavně ranní dojíždění, večerní stmívání velkoměsta, sledování lidí a hlídání si výprodejů (chachá..xD)

Doufám, že se zrovna teď máš s milým a pořádným pytlem gumovejch medvídků krásně, že máš spoustu plánů, který na tebe ještě čekaj a že si ten střípek léta ještě užívášš ve vší parádě.x)
Měj se krásně;)

2 Téé Téé | Web | 16. srpna 2009 v 23:35 | Reagovat

gumový medvídci, mmm....červení haribo jsou nejlepší :) modelínou se dá všechno zapatlat, máš pravdu...ucpat díry a někdy nahradit hezký pocity...já si ale raději natřu obličej bílou barvou a budu dělat, že jsem nějakej prazvláštní druh rostliny...Doufám, že ti je fajn a že jsi s milým šťastná, protože tak je i mě, do slova a do písmene a takovejch šťastnejch lidí by mělo být víc....připijem si na to fouknutím do odkvetlé pampelišky:)

3 paanka paanka | Web | 18. srpna 2009 v 14:05 | Reagovat

vymodleujeme modelínový svtě..se všemy iluzemi a sny...a budeme žít..volně dýchat..a usmívat se...chci chci chci

4 Lenny Lenny | Web | 18. srpna 2009 v 18:12 | Reagovat

Mhm, gumoví medvídci.. a ano, s tou modelínou by to nikdo líp nenapsal :)

5 Terushka:) Terushka:) | Web | 20. srpna 2009 v 10:00 | Reagovat

Nemám ráda modelínu. Ale zní to hezky. Hlavně ten poslední řádek se mi líbí :).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama