Pojedu vlakem?

14. června 2009 v 0:45 | zase jednou Kájka |  Moje výlevy (občas nepochopitelné?)
I přes nedostatek bytových prostor, kde by se mohla schovat a za sebou zavřít zvukotěsné dveře, se Kája oddává šíleným tancům okolo barevných reproduktorů a za téměř neslyšitelného šepotu vlajících šatů, které na sebe v euforickém záchvatu navlíkla, truchlí pro Rudovlasého a Ji.

A ačkoliv tento nabytý (a v posledních dnech trvale a opakovaně oblíbený) program ani v nejmenším neopomíná, podařilo se jí objevit mikroskopickou skulinku v časoprostoru, ve které se usadila a s úsměvem se zmocnila klávesnice. Navzdory nedávnému zjistění, že její zvuk je mnohem příjemnější a zvučnější (a melodičtější, jasnější, krásnější, líbeznější, lahodnější) při pouhém dotyku nebo přejetí po ní bříšky prstů (rozpraskaných od strun kytary).

Stýskalo se vám?

Mě se stýská.
Ve středu jsem s L. nostalgicky hráli první bláznivou písničku, kterou nás naučil. Brečela jsem.
I smíchy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kája Kája | Web | 14. června 2009 v 10:20 | Reagovat

Jo! Článek! :)
Ou, bláznivá písnička...

2 pavel pavel | Web | 14. června 2009 v 11:44 | Reagovat

někdy člověk opravdu těžko rozpozná v pláči co za ním vězí :D

3 bý* bý* | Web | 14. června 2009 v 11:59 | Reagovat

Pouze první věta mě dostala do jakési eufórie a ta poslední Mmm.!
Budu tě číst častěji.
x*

4 pavel pavel | Web | 14. června 2009 v 12:37 | Reagovat

škoda těch fotek co mám... nevěřila bys kolik bych jich sem mohl ještě dát :DDD

5 Terushka:) Terushka:) | Web | 14. června 2009 v 13:27 | Reagovat

Já teď nějak často brečím a ani nevim proč.. někdy asi i štěstím nebo co :)

6 pavel pavel | Web | 14. června 2009 v 21:50 | Reagovat

taky tam s nimi byla jejich malá holčička, ta si tam vyhrála s balónkem celý den... to by sis určitě s ní užila... později dám i její fotku...

7 Marilla Marilla | Web | 15. června 2009 v 19:33 | Reagovat

tak krátký??..víc jako nic se nodozvym??...ale jinak ty prstíky ti nezáviim..;)

8 zuse zuse | Web | 16. června 2009 v 14:39 | Reagovat

mezery v časoprostoru jsou fajn. Taky je zažívám.

9 zuse zuse | Web | 19. června 2009 v 15:48 | Reagovat

A šaty mi šeptávají pohádky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama