Ahoj, Míro! (Tak čau, děvčata.)

19. června 2009 v 17:31 | Kájulka Marmeládovitá |  Moje výlevy (občas nepochopitelné?)
Další z nekonečné řady mých nepřítomností byla zaviněna odcestováním do chatové osady Racek, kde jsem podváděla mojí milovanou, úžasnou kytaru s L.-inou kejtou, kde jsem nepodváděla Mého se všemi, které jsem vroucně objímala a měnila si s nimi pusy (na tvář, samozřejmě, a nejvíc jich dostala K.) a kde na záchodech byly průhledná okna.
Bylo to famózní a úchvatné.
Sláva všem.


pozn. Doufám, že si po přečtení uvědomíte,
kolik jsem tentokrát obětovala času a budete počítat s tím,
že zase delší dobu nenapíšu. Tak čtěte pomalu.

Nadšení nejlepších.
Všímáte si, jak se Kačenčin výraz podobá tomu na triku?

Kupodivu všechno začalo tím, že jsem na výlet nejela. Ráno. Copak jsem ale mohla za to, že velevážená porota jisté akce, která spadala pod festival (zní to sice hezky, ale festival to určitě nebyl) 'Aby ze světa nevymizela radost' (pozitivní název, co?), byla okouzlena čimsi, co jsem v náhlém záchvatu čehosi načmárala na papír a posléze v záchvatu dalšího čehosi odevzdala, do té míry, že mě umístila v žebříčku výherců až na tu nejvyšší příčku (ale kdyby mi tenkrát ještě nebylo čtrnáct, tak by to bylo určitě jinak a já se musela stát Lovitčiným vrahem)?

Takže jsem se rozhodla nechat ujet vlak naplněný mými úchylnými spolužáky a po čtvrtdni stráveném s dokonalými jsem na bahnitých koulích místo bot dočvachtala na náměstí, odkud jsem si plánovala odnýst ostudu z nervózního výstupu a knihu se začarovaným podpisem Jiřího Žáčka.

T.: "Kdože ti bude gratulovat?"
j.: "-Jiří Žáček."
T.: "Ahá, Jirka Student.."

Pro ten (podpis, kdyby jste nepochopili) jsme si ale s L. museli za autorem běžet, jelikož jsem dostala červenou kytku, knih, Filtrů a dalších perliček celou tašku a Žáčkovy básničky bez podpisu. Vypadal dost unaveně, ale snad byl rád.

Po šplhu na Bezděz.

Na místě, na které nás pak za pomoci Pepou nastavené fialové navigační čáry GPS navigace odvezla L.-ina maminka, jsem už menšinu stále si něco dokazujících spolužáků zastihla pouze v extrémě mimózním stavu a při pohledu na jejich bezduché obličeje jsem dostávala velkou chuť je pořádně kopnout (stejně by si to určitě nepamatovali), ale radši jsem hýřila s optimismus dodávající partou šílenců (nás) v noci zavřená na chatce a poslouchala přednášky o sexu, klucích a intimkách (Zdeňkovi) až do půlnoci, kdy jsme byli rozehnáni do vlastních postelí.

Nejňamkovatější a nejzábavnější obídek.

Další den jsem byla násilně probuzena oznámením, že za čtvrt hodiny odcházíme na vlak, který nám umožní vydrápat se na Bezděz. Jistí extrémisti se pak rozhodli zkrátit si cestu a místo vyšlapanou pěšinou se nahoru dostat po kluzkém svahu, který končil skálou a samotnými hradbami zříceniny. Ale oni si asi rádi zahorolezčili.
Horší ale bylo, že následkem zdlouhavého a monotóního proslovu znuděné průvodčí, na nějž jsme si nakoupili zásobu anti-nudních sladkých lízátek, nám na dopravení se k mnoho kilometrů vzdálenému vlaku zbylo pouhých 34 minut. Třída se vydala na uspěchaný rychlopochod z kopce a po téměř nekončící silnici už popobíhala. Nervózní průvodčí nakonec naštěstí odolal našim zoufalým výkřikům.

Bzzzzzzz. (přesunutí se v časoprostoru)

Na poslední oběd jsme byly já, K., Z. a L. pozvány k D., T., K. a B. a konal se na venkovním stolku, ke kterému jsme se sotva namačkali. Naše hostitelky předvedly veškeré své kuchařské umění a Lunchmeat z konzervy přeměnily s přidáním vařených kolínek a rýže v boží pochoutku.
Boží. *mňam*

A teď jsem doma a nemocná.
Spala jsem až do půl dvanáctý.

Tradiční objímání Řepáka*.

P.S. A mám motýlkový náušnice. Vypadaj jako z Mrtvý mevěsty Tima Burtona.
P.P.S. A mám ještě vyšší hodnost u D. - přítelkyně.
P.P.P.S. A mám rýmu.Takže mám novou krabici papírovejch kapesníků.
P.P.P.P.S. A mám mailovku na Toníka! Jóóóóó!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Téé Téé | Web | 19. června 2009 v 18:10 | Reagovat

zníš nadšeně...
článek je moc pěknej...:)
tolik pozitivních věcí...užívat si života,ano:)

2 Terushka:) Terushka:) | Web | 19. června 2009 v 20:43 | Reagovat

Moc blahopřeju, sice nevím, co jsi přesně napsala, ale gratulace od Jiřího Žáčka mluví za vše :) (mimochodem, co jsi to napsala? xD)
Fotky jsou úžasný, museli jste se mít skvěle.. Já bych se taky na náš výlet ještě vrátila. :)
Jéé, já ty tvoje články žeru! :D :)

3 pavel pavel | Web | 20. června 2009 v 22:50 | Reagovat

hezkej popis výletu... kdo je ten Žáček?
tomu jídlu s Lunchmeat bych zrovna neřekl mňam:)  

4 Kája Kája | Web | 21. června 2009 v 13:19 | Reagovat

Áááá, ta první fotka je skvělá! =)
Museli ste si to užít stejně jak my. Souhlsim s Terushku, na náš výlet bych se taky hned vrátila...

5 bý* bý* | Web | 21. června 2009 v 15:24 | Reagovat

Klepu na okenice a lezu po hromosvodě xD

6 slaterka slaterka | Web | 21. června 2009 v 22:32 | Reagovat

Nebůůď nemocná..Silou vůle domlouvám všem těm tvejm virům, jelikož po takovym výletu musíš bejt dlouhodobě spokojená a né nemocná..xD A krásný fotky - sluší ti to tam..:))
Nejde mi psát. Ztrácí to smysl. První sem ztratila náporem učiva čas, pak smysl a s postupem času možná příjdu i o rozum..xD Abych byla upřímná, tak já sem strašně málo upřímná (protože sem líná, jak by řekla moje mamka xD). řekla bych, že mě spousta mých milovaných nezná - zvláštní, že sem na to přišla až teď a píšu to právě tobě, ale měla sem pocit, že je načase si to přiznat. Ale asi bych se neměla divit. Buď to bude tím nepřetržitým sledováním House, nebo faktem, že jsem vlasně nikdy moc neukázala, jaká doopravdy jsem. Mám tendenci všechny svý přátele od sebe odstrkovat..POslední dobou, jak tak koukám..(Tohle je ale strašnej kec, i na utahanou Slaterku..xP)
K minulému komentáři, nejspíš se všechna ta tvůrčí krize rapidně vylepšila, protože tenhle popis výletu je fenomenální. Mám hned chuť někam vyjet. Nebo alespoň mít ve vlastním vlastnictví ty naušnice a la tim Burton..xD

7 slaterka slaterka | Web | 21. června 2009 v 22:34 | Reagovat

A omlouvám se, že většinu komentáře - tyhle úctyhodný řádky - zabírá plácání o mých emocionálních stavech..

8 pavel pavel | Web | 22. června 2009 v 0:22 | Reagovat

ahoj:)

9 zuse zuse | Web | 22. června 2009 v 15:20 | Reagovat

Vypadá a zní to z toho článku vážně fajnově.Taky si poslední dobu celkem užívám.

10 Marilla Marilla | Web | 24. června 2009 v 13:40 | Reagovat

ou nestíham.::D

11 slaterka slaterka | Web | 24. června 2009 v 21:56 | Reagovat

Milá Kájo .)
Nikdo nemá ani tucha, jak moc mě potěšil tvůj poslední komentář..xD Jsem poctěna, potěšena a vůbec ráda, za to, co si napsala, jelikož si jedna z lidí, na jejiž názorech mi opravdu záleží a kteří nejvíc odhadnou, kam se moje chorobomyslný myšlenky zrovna uchylujou..:)
Doufám, že to víš a jestli ne, tak ti já a moje klávesnice vzkazujem, že tě mám ráda..x)
A co se plavkový situace týče, z vlastní zkušenosti vím, že když něco potřebuješ (jakože plavky do týhle kategorie spadají naurčito) a navíc opravdu chceš, nemá cenu slevovat, navíc ta cena není tak řpíšerná..
Když si koupíš něco, s čím nebudeš uplně spokojená a budeš vědět, že chceš něco jinýho, nebude to klapat..(ať už sou to plavky nebo něco jinýho..:))
Takže plavkám fandím .))
Jinak se měj krásně, prázdninově, adrenalinově a abych svojí zkušenost přidala, nepropásni žádnou šanci, abys pak nemusela litovat (to k večerním projevům mé inteligence)
P.S.:Hlavně si to u toho moře užij, kdybych ti to nestihla vyřídit!

12 pavel pavel | Web | 25. června 2009 v 23:25 | Reagovat

žena ho miluje, tak ho máme když je jeho sezóna skoro denně...
jak se vede?

13 pavel pavel | Web | 27. června 2009 v 23:05 | Reagovat

děkuju, to se mi stává taky... dokonce  v hlavě napíšu někde venku článek a doma už nevím o čem měl být:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama