Vždycky všechno zachrání...

26. února 2009 v 20:35 | Kája |  Moje výlevy (občas nepochopitelné?)
Dneska nám díky Malému princovi odpadl tělocvik.
Vyslyšel mě už včera, kdy přišla houba do třídy, aby nám oznámila, že jede místo něj s jednou třídou na běžky, takže chachá a bylo volno.
Což je moc dobře.


Příjemně jsem se probudila až po osmý hodině, kočičácky se protáhla a pak zírala do stropu. Pomalu a nenápadně se mi do hlavy vkradla melodie Variací na renesanční téma, která, jak jsem si uvědomovala, mi zněla v hlavě už posledních pár desítek minut stále dokolečka. Ve snu, který jsem zapomněla.
Chtěla jsem si vzpomenout, o čem byl, protože jsem z něj neměla dobrý pocit.
A chtěla jsem přijít na to, proč.

Zhruba o hodinu později seděl ve vestibulu někdo, kdo si posmutněle kreslil kytičky do diáře, nešťastně si uvědomoval, že je nemůže vybarvit, protože má zlámaný všechny pastelky, a cítil se neskutečně sám. Byla jsem to já.
Mám ráda chodby naší školy, když je na nich plno dětí, lidí, smíchu...
Ale určitě si nedokážete představit, jak je škola smutná, když nikoho neslyšíte. Nic se neděje. Nikdo po vás nich nechce. Nikdo vám nemává.

Celý dopoledne bylo takovýhle tmavý.
Čím dál víc nenávidím svoji třídu, všechny ty přetvařující se osoby, schopné se v jednu chvíli posmívat a nadávat a v druhou chvíli to tak chápavě rozebírat a mluvit o tom jako o nejhorším zločinu. Ale ne tak, že sebe tím poskvrňují. Oni jsou přece tak úžasní a nikdy by nic takovýho neudělali. A ona je tak podlízavá, hloupá, cynická...
Je nás ve třídě jenom deset a stejně mě dovádějí k šílenství.

Celý dopoledne mi bylo divně, motala se mi hlava a bolela mě levá část na krku.
Stíny mě chytaly za vlasy a třásly se mnou. Možná to byla zimnice. A hlavou mi probleskávaly útržky mého dnešního snu a v jejich pozadí stále zněly Variace. V tom snu bylo hrozně moc lidí. A všichni se na mne dívali.
Z chemie jsem dostala jedničku, ačkoliv jsem se u tabule málem skácela a moc jsem ani nevnímala co říkám.
No nevím. Třeba jsem si všechny tyhle divný pocity jen vsugerovala.

Ale všechno zmizelo, hned po obědě, opět kvůli Malému princi. Seděla jsem na jedný lavičce naproti oknu, dívala se jak sněží, zpívala si (Variace), přemýšlela nad dokonalostí věty "Nakresli mi beránka.." a on mi poslal někoho, kdo mi místo pozdravu zamával, pak se se mnou téměř celých dvacet minut bavil a celou dobu se smál.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Rihnn Rihnn | E-mail | Web | 26. února 2009 v 20:35 | Reagovat

AhOy,plss hlasni tady:http://kykolka.blog.cz/0902/sons-semifinale pro Rihnn-Hannah Montana sem we 3.kole potrebuyu plss hlasek plss..dikk mocc sorry za reklamu x)

2 Rihnn Rihnn | E-mail | Web | 26. února 2009 v 20:42 | Reagovat

hmm...

3 ©heeky ©heeky | Web | 26. února 2009 v 20:48 | Reagovat

Malý princ je vůbec úžasná knížka :)

A vás je ve třídě jenom deset??? To se docela máš, nás je třicettři.. :)

4 ©heeky ©heeky | Web | 26. února 2009 v 20:58 | Reagovat

Pouhých 12.. :) a tobě?

5 ©heeky ©heeky | Web | 26. února 2009 v 21:20 | Reagovat

Mno, mám se dobře a ty? Promiň teď jsem tu nebyla, protože jsem jedla :D, ale už budu muset jít, tak se měj.. :)

6 Marilla Marilla | Web | 27. února 2009 v 7:50 | Reagovat

mno fíhaa 10??...dost málo..=D.....nás bylo do druý třídy 7..a to dohromady ještě 1,2, a 3 tída...ne calií škole..to byla poráda..=o)...jinak člínek mooccc pěškknej..=D...

7 Luky Luky | Web | 27. února 2009 v 11:47 | Reagovat

To je napsaný, jaky by to někdo vytrhnul z nějaký knížky!!

Vás je vážně jen deset?? Nás 32 a někdy je to dost o hu... no o pusu!! A to přetvařování? To taky znám, neboj, to je všude stejný!!

8 Zdefr Zdefr | Web | 27. února 2009 v 16:08 | Reagovat

Ahoj, děkuji ti za pochvalu, moc si ji vážím ;).

9 Diane Diane | Web | 27. února 2009 v 21:27 | Reagovat

Ahoj, postoupila jsi do 2.kola SONB! Tak sháněj hlásky! :c)

10 Téé Téé | Web | 27. února 2009 v 22:21 | Reagovat

Nakresli mi beránka:)

11 Téé Téé | Web | 27. února 2009 v 22:34 | Reagovat

Ten článek jsem nepsala sama:) A je mi 15,:)

Prosím,nakresli mi beránka,

12 Téé Téé | Web | 27. února 2009 v 22:51 | Reagovat

Jů,takového jsem si přála!Děkuji Ti.

13 pavel pavel | Web | 27. února 2009 v 23:16 | Reagovat

tak ty rozdáváš beránky a na mne si nevzpomeneš, zlobím se :(

14 pavel pavel | Web | 27. února 2009 v 23:24 | Reagovat

a teď vážně: moc krásně jsi to napsala a četlo se to, jako kdyby to bylo z prince, mám ji doma, jsi nadaná...

15 pavel pavel | Web | 28. února 2009 v 11:46 | Reagovat

vím, ale nebylo to tak daleko... mělo to podobný půvab:)

a beránka? co takhle bez krabice? třeba mi neuteče:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama